Propast mezi inovacemi na západě a východě EU by měly zúžit vyšší dotace na výzkum

V laboratořích ve starších zemích EU bývá snazší získat evropské peníze na výzkum
Ilustrační foto: HZB

Věda a technika – základ rozvoje moderní ekonomiky – ve střední a východní Evropě má, kulantně řečeno, velký potenciál, ale málo výsledků. Měly by pomoci další evropské peníze, které směřují i do Česka.

Vzhledem ke svému odlišnému historickému vývoji a jinému dlouhodobému zaměření svého hospodářství nemají všechny evropské země stejnou inovační kapacitu. To je pochopitelné. Avšak rozdíly mezi západní částí Evropské unie a částí východní, střední a také jižní, jsou někdy až příliš velké.

„Pro mě osobně jako pro rumunského občana je to dost osobní,“ uvádí Florin Zubașcu, výkonný editor zpravodajského webu Science|Business, který má redakční sídlo v Bruselu a věnuje se zejména vztahu výzkumu a průmyslu v EU. Zubașcu dlouhodobě sleduje vývoj výzkumu i průmyslu v Evropské unii. Je přesvědčen o tom, že inovační potenciál existuje v celé Evropě. „Členské země EU by jej však měly více využívat,“ dodává diplomaticky.

Při čekání na peníze stojí nováčci až vzadu

Evropský program Horizon 2020 představoval největší financování výzkumu v Evropě pro léta 2014 až 2020. Jeho celkový rozpočet dosahoval 77 miliard eur. Z nich však pouze 5,7 % získali výzkumní pracovníci a inovátoři v členských státech označovaných jako EU-13. To je skupina zemí, které vstupovaly do EU od roku 2004 a které se většinou nacházejí na východ od bývalé železné opony. Souběžně s tím jsou tyto státy podle tabulek Evropské komise v oblasti inovací ve srovnání s bohatšími zeměmi na západě trvale v nevýhodě.

Přitom výzkumný a inovační potenciál v zemích EU-13 není úplně zanedbatelný. Investují zde nadnárodní společnosti (i když možná kvůli levnější pracovní síle), akademické instituce mají dlouhou tradici, vznikají zde i slibné technologické projekty a také nové technologické firmy zaměřené na rychlý růst (start-upy) a firmy odvozené od akademických institucí (spin-offy).

Mariya Gabrielová, eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež, uvádí, že finančně nejúspěšněji ze všech evropských start-upů se na trhu prosadila rumunská softwarová společnost UiPath. Byla založena v roce 2005 v Bukurešti a v roce 2021 prodána za 29,3 miliardy eur. Pobočky má po celém světě a hlavní sídlo v New Yorku.

To je však jen jeden z velmi výjimečných příkladů.

Běžná situace je, že výzkumní pracovníci v těchto zemích mají stále velké problémy, když soutěží s kolegy v západní Evropě o peníze rozdělované prostřednictvím výzkumných a inovačních programů EU. Pak také obtížněji získají výsledky, které by se daly ekonomicky využít. Důvodem může být i ekonomická kondice vědeckého výzkumu v jejich domovských zemích.

Čísla, která vypovídají

Státy v Evropské unii mají cíl dosáhnout stavu, že na investice do výzkumu a inovací směřují celkem 3 % hrubého domácího produktu – a to dohromady z veřejných i soukromých zdrojů (zhruba v poměru 1 : 2). Toto mělo být splněno do roku 2010. Nestalo se. A tak byl úplně stejný cíl posunut až do roku 2030.

Realita je taková, že nyní jen nejvyspělejší státy EU investují do vědy něco přes 3 % svého HDP. Průměr celé Evropské unie představuje 2,32 % HDP. Česko je s číslem 1,99 % v podprůměru.

Pravda, jiné země jsou na tom ještě hůř. „Ve východní části EU představují investice do výzkumu a inovací 1,3 %, v jižním regionu pak 1,4 % hrubého domácího produktu,“ konstatuje eurokomisařka Mariya Gabrielová.

Výdaje na výzkum a inovace v členských zemích EU v roce 2020

Zdroj: Eurostat

Pomoc pro zaostávající

Jak tedy výzkumným organizacím i firmám v chudších regionech EU pomoci, aby i ony snáze dosáhly na podporu pro své vědecké a inovační aktivity?

Už v programu Horizon 2020 vznikl program (tedy vlastně „podprogram“) Widening („rozšiřování“), který zajišťoval 1 % z celkového rozpočtu pro výzkumné aktivity patnácti chudších zemí EU, včetně České republiky. Pokračuje i v novém programu EU pro financování inovací pro léta 2021 až 2027, který se tentokrát jmenuje Horizon Europe a má rozdělit 95,5 miliardy eur. V něm však peněz pro chudé přibylo – v rámci programu Widening mají dostat 3,3 % z celkové částky na inovace, tedy přes tři miliardy eur.

Členské země EU, které mají nárok na podporu svého výzkumu a inovací v rámci programu Widening:

• Bulharsko
• Česká republika
• Estonsko
• Chorvatsko
• Kypr
• Litva
• Lotyšsko
• Maďarsko
• Malta
• Polsko
• Portugalsko
• Rumunsko
• Řecko
• Slovensko
• Slovinsko

Pro někoho (zejména pro bohaté země) to představuje peníze přidělené na základě kvóty, aniž by musely být podloženy dostatečnými výsledky. Pro jiné (hlavně pro východní část EU) to stále není dost. Ale celkově jde zřejmě o přijatelný kompromis. Více přidělených peněz by měla podle oficiálních proklamací doprovázet i vyšší efektivita při využívání těchto prostředků. Ale to tradičně nebývá vždycky snadné...

Evropské instituce uznávají, že EU zaostává za USA a Čínou v proměně výzkumu v inovace. Ke stagnaci přispívají i zaostávající regiony. Jestli situaci pomůže zlepšit zrovna program Widening, je otázka. Ovšem aspoň peníze, které do ČR přinese, určitě nejsou k zahození.