Umělá inteligence pro obranu Ukrajiny

Protitankové střely Javelin
Foto: Ministerstvo obrany USA

Americká vojenská pomoc Ukrajině začala už před několika lety. Dne 22. prosince 2017 schválila Trumpova administrativa dodávku protitankových střel Javelin Ukrajině, čímž završila téměř tříletou debatu ve Washingtonu o tom, zda by Spojené státy měly poskytnout smrticí obranné zbraně, aby čelily další možné ruské agresi v Evropě.

„Zajímalo mě, co udělal průmysl, aby pomohl Ukrajině,“ řekl nyní na tiskové konferenci pořádané Univerzitou George Washingtona miliardář Eric Schmidt, bývalý technický ředitel společnosti Google.

Tajně totiž před několika dny přicestoval na 36 hodin na Ukrajinu a při návratu do USA hovořil k novinářům v přímém přenosu z letadla, které odstartovalo z nejmenované evropské země. Navštívil Ukrajinu jako investor zaměřený na vývoj nových vojenských technologií. Už dříve působil ve správních radách významných amerických firem, je poradcem americké vlády a zaměřuje se především na vývoj umělé inteligence. Významně se například zasazoval o to, aby ministerstvo obrany USA integrovalo do armády nové technologie. Jeho cesta byla připomínkou toho, jak nedílnou součástí ukrajinského přístupu v této válce byly pokročilé technologie a nové využití stávajících technologií.

Nejmodernější technologie

Satelity, drony, umělá inteligence a kybernetické schopnosti byly ústředním bodem války od prvních dnů ruské invaze (viz také naše články Umělá inteligence odhaluje tváře války, Co zabezpečí 21. století?).

Nové technologie pracují ve shodě s tradiční vojenskou výzbrojí a významně ji posilují. Je tedy logické, že NATO vytvořilo investiční fond ve výši 1 miliardy eur zaměřený na inovace. Ostatně nejmenovaný ukrajinský ministr již dříve apeloval na Elona Muska, aby na celou zemi nasměroval satelity Starlink, které poskytují vysokorychlostní internet, aby země zůstala připojena, i když byla zničena infrastruktura na zemi. „Elon Musk je na Ukrajině opravdovým hrdinou,“ řekl Schmidt.

Nejdůležitějším faktorem vojenských úspěchů Ukrajiny je bezesporu americký bezprecedentní balík vojenské pomoci. „Dosud jsme na Ukrajinu převedli 25 miliard dolarů. Více než 40 zemí přispělo miliardami ze svých vlastních prostředků,“ řekl americký prezident Joe Biden 21. září na zasedání Valného shromáždění OSN.

Ukrajina se tak dostala mezi 20 zemí s nejvyššími armádními výdaji na světě. I když nejsou oficiálně uváděny detaily o nasazené technice, už dříve bylo konstatováno, že USA například poslaly 700 dronů Switchblade.

Také další bezpilotní prostředky sehrály důležitou roli v obraně Ukrajiny. Drony pomáhají ukrajinským velitelům sledovat pohyb ruských agresorů i odhalovat válečné zločiny. Takové nasazení nejmodernější techniky je v přímém rozporu se snahou některých amerických vývojářů informačních a komunikačních technologií, aby tato nová technika nebyla poskytnuta armádě.

IA není móda

Umělá inteligence (IA) není móda, i když ji skloňují všechny časopisy zabývající se vědou a technikou. Její využití na Ukrajině však dokazuje její praktické výsledky!

Ačkoli rozpoznávání obličeje bylo v Afghánistánu používáno jen omezeným způsobem, nyní jej Ukrajina používá ve velkém. Toto je první velký konvenční konflikt, kde bylo nasazeno rozpoznávání tváří.

Dalším příkladem, kdy umělá inteligence hraje roli, je v kontextu nových aplikací, které lze použít v informačních operacích, jako je nástroj od společnosti Primer, který umí rozpoznávat hlas, automaticky přepisuje řeč do textu a dovede jej přeložit do jiných jazyků. Může být použit k analýze zachycené ruské komunikace.

Mezinárodní koordinační centrum dárců (IDCC) také řeší bezpečnostní otázky. Zatímco některé zásilky byly zpočátku velmi nápadné – obrněná vozidla na vlakových plošinách –, od té doby je pro vnější svět mnohem těžší je odhalit. Představitelé IDCC přišli na způsoby, jak přepravovat položky bez čísel letů nebo jiných sledovacích ukazatelů, které by mohly upozornit ruskou rozvědku pokoušející se zachytit nebo zničit takový transport.

Mnoho analytiků předpovídalo, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude znamenat tvrdé kybernetické útoky. To, že se o něčem podobném nepíše, neznamená, že k tomu nedochází.

Možná že se daří odrážet kybernetické útoky díky přesné práci kybernetických obránců v zákulisí i v komerčních společnostech. Na druhé straně se kybernetikům podařilo umístit proukrajinské informace na různých ruských serverech i v ruské televizi. Navíc hackeři pracující pro Ukrajinu vypnuli provoz některých ruských nabíjecích stanic pro elektromobily a zasáhli internet věcí. Některé státy využívaly tyto možnosti tajně již dříve (například při izraelském útoku Stuxnet v polovině roku 2010 na íránskou jadernou infrastrukturu), ale tady je to poprvé, co se to stalo ve válečném konfliktu.

Co chce Ukrajina

Ukrajinská vláda jedná nejen s NATO, EU nebo americkou vládou, ale také přímo se soukromým sektorem. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil jako hlavní představitel konference amerických vojenských dodavatelů – promluvil přímo k americkým výrobcům zbraní.

„Pokud jste společnost vyrábějící vojenskou techniku, doufáte, že ukrajinští generálové budou žádat americkou armádu, aby jim poskytla vaše produkty,“ řekl Gregory Allen, výzkumník z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. To se projevilo například v červnu, kdy Ukrajinu – poprvé od ruské invaze – navštívil Alex Karp, generální ředitel vojenského dodavatele datové analýzy a zpravodajské agentury Palantir.

Manažeři velkých amerických dodavatelů obrany se už pochlubili, jak prosperují díky dodávkám na Ukrajinu. Vládní činitelé zase v této válce hledají poučení, protože ruská invaze souvisí s vojenskou silou Číny a potenciálními scénáři útoku na Tchaj-wan. Jiní analyzují, jak rychle se Ukrajina přizpůsobila novým technologiím a zda by ji mohly následovat i USA.

Kdo rychle dává

Staré přísloví říká, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Platí to samozřejmě i v případě válečné pomoci. Proto vzniklo ve Stuttgartu operační centrum Mezinárodního koordinačního centra dárců neboli IDCC, kde úředníci z USA, Británie, Ukrajiny a dalších zemí sledují převody darovaných zbraní a zásob. Nejnovější data nejsou známa, ale k 21. červenci koordinoval tým ECCU/IDCC přesun 78 000 tun vojenské pomoci celkem na vzdálenost přesahující 1,4 milionu km ve vzdušném prostoru a po zemi najezdila jeho auta s vojenskými dodávkami 450 000 km.

Proces začíná žádostí ukrajinského ministerstva obrany o dodávku určité zbraně. Úředníci IDCC zkontrolují, zda existuje dárcovská země nebo subjekt, který má požadovanou zbraň. Pak navrhnou způsob, jak dostat tento materiál k Ukrajincům. Cestou funkcionáři dokumentují, co bylo požadováno, co bylo darováno a co bylo přijato.

Žádosti také umožňují IDCC vypočítat a sledovat, jak rychle Ukrajinci spotřebovávají materiál.

IDCC také řeší bezpečnostní otázky. Zatímco některé zásilky byly zpočátku velmi nápadné – obrněná vozidla na vlakových plošinách –, od té doby je pro vnější svět mnohem těžší je odhalit. Představitelé IDCC přišli na způsoby, jak přepravovat položky bez čísel letů nebo jiných sledovacích ukazatelů, které by mohly upozornit ruskou rozvědku pokoušející se zachytit nebo zničit takový transport.

Žádosti Ukrajinců o další dodávky jsou podle úředníků trvalé a naléhavé. To je částečně důvod, proč je dalším krokem vzít velké množství dat, která koalice shromažďuje, a vyvinout techniky řízené umělou inteligencí, aby mohly tyto potřeby předvídat s předstihem než jen reagovat, jakmile přijdou.

Je to věc, kterou velké společnosti jako Amazon dělají, aby zajistily, že budou schopny uspokojit poptávku. Mají několik výhod, které IDCC nemá. Mohou k zásilkám přidat senzory, aby získali úplný obraz dat. IDCC hodlá tento nedostatek obejít vývojem prediktivních modelů z existujících dat. V současné době na tom pracují týmy specialistů Pentagonu pro digitální a umělou inteligenci.