Chceme/nechceme továrnu, o baterie tu až tak nejde. Ale mělo by

Toyota Prius vybavená pevnolátkovými bateriovými články půjde do výroby v roce 2025
Foto: Toyota

Okolo plánů skupiny Volkswagen postavit v Líních u Plzně gigafactory na výrobu baterií se rozpoutala napříč společností dalekosáhlá diskuse plná emocí. Zajímavé je, že se tato diskuse týká v podstatě jen toho, jestli továrnu ano, nebo ne. O samotné bateriové články v ní skoro vůbec nejde. Ale mělo by.

Že tento projekt není lidem lhostejný, dokládá i diskuse po naším článkem Kdo chce továrnu na baterie. Není divu. Jedná se o obrovský projekt, který, pokud se zrealizuje, zasáhne do života mnoha lidí. Pozitivně i negativně. Jinak to ale ani nejde. Takto obrovskou stavbu a následný provoz nelze udělat „jen tak“. Víme ale vůbec, co a proč podporujeme, případně odmítáme? Není to spíš tak, že se vymezujeme vůči projektu gigafactory bez ohledu na to, co se v ní bude vyrábět?

Podle mého názoru je to přesně tak. Ti, kdo plány na její výstavbu podporují, staví na tom, že podporovat elektromobilitu je strategicky správné rozhodnutí. A podporovat Volkswagen je také dobré. Ti, kdo proti stavbě bojují, by pravděpodobně bojovali proti stavbě jakékoliv gigafactory, ať už by se v ní mělo vyrábět cokoliv. Ti, kdo to mají dobře rozmyšlené, nechť mě omluví. Obávám se ale, že moc jich nebude.

Informace ředí emoce

Pokud člověk zrovna nepatří k těm, kdo žijí v těsné blízkosti plánované stavby (tam chápu, že je těžké uvažovat racionálně), měl by si nejdříve sehnat co nejvíce informací ne o stavbě, ale o tom, co se tam má vyrábět a s jakou perspektivou. Jedině tak si může utvořit objektivní názor. Dost možná, že výsledkem pak bude ochladnutí prvotního nadšení anebo naopak připuštění možnosti, že ten projekt není až tak špatný.

Na rozdíl od diskusí, které probíhají ve světě a které shrnuje náš předchozí článek, u nás je situace jasná. Investorem je skupina Volkswagen a ta také určuje pravidla. To znamená, co se v plánované továrně bude vyrábět a kolik toho bude.

Co chce Volkswagen

Ve svém tiskovém prohlášení z července t. r. u příležitosti zahájení stavby první továrny na výrobu baterií v německém Salzgitteru Volkswagen odkryl své budoucí plány následovně.

Výrobu baterií v Evropě bude řídit prostřednictvím společnosti PowerCo, která má ambice stát se významným globálním hráčem na tomto poli. Do budoucna by měla rozšířit svou působnost také na Spojené státy americké a své produktové portfolio rozšířit o výrobu systémů na skladování elektrické energie. Dalším projektem PowerCo bude po Salzgitteru výstavba nové gigafactory ve španělské Valencii. Celkem by v Evropě do roku 2030 mělo stát těchto velkých továren šest.

Továrna v Salzgitteru bude mít kromě toho, že přinese mnoho nových pracovních míst, ještě jeden zásadní efekt. Bude sloužit jako jakýsi standard pro všechny další projekty, tzn. případně včetně toho českého. Toto je informace, kterou by člověk mohl snadno přehlédnout. Její význam je ale velký.

Plusové body: standardizovaná továrna a unifikované bateriové články

Volkswagen se poučil ze své dlouhé praxe ve výrobě automobilů a vsadil na standardizaci. Podle zmiňovaného prohlášení se tato standardizace nebude týkat pouze vybavení, budovy a infrastruktury, ale také produktů, procesů a IT. Díky tomu bude možné nejen postavit, ale hlavně uvést do provozu všechny další továrny velmi rychle a spolehlivě. Lze také dobře předpokládat, že žádná z těchto továren, tedy ani ta potenciální naše, nebude trpět většími provozními problémy. A další benefit je ten, že se bude moci rozvíjet a inovovat mnohem rychleji, než by bylo možné v rámci individuálního projektu. Každou úspěšnou inovaci, která se podaří v kterémkoliv standardizovaném podniku, lze totiž okamžitě přenést do všech ostatních systémem „copy/paste“.

Co se týče standardizace produktů, Volkswagen plánuje začít vyrábět v závodě v Salzgitteru unifikované bateriové články od roku 2025. Při plném výkonu by měla tato továrna plnit roční kapacitu 40 GWh, která je dostačující pro přibližně 500 000 elektromobilů. Plánovaných šest evropských závodů by pak dohromady mělo pokrýt 240 GWh. Díky synergiím plynoucím ze vzájemné propojenosti všech sesterských továren by navíc měla klesnout cena zde vyráběných bateriových článků až o 50 %.

Mise SalzGiga
Foto: Volkswagen AG

Co z toho plyne? Pokud přijmeme, že elektromobilita je skutečně naše budoucnost, tak tady se nabízí reálné řešení, jak pokrýt budoucí poptávku po elektroautech a jak významně snížit jejich cenu. Navíc s minimem rizik souvisejících se stavbou, infrastrukturou a vlastní výrobou v plánované české továrně. K tomu všemu 5 tisíc nových pracovních míst. To už určitě za úvahu stojí a možná také za ochotu přijmout jisté ústupky. Vše má však své „ale“, tento projekt nevyjímaje.

Není baterie jako baterie

A ještě bych k tomu dodala starou známou pravdu, že „není dobré vše věšet na jeden hřebík“. Co tím mám na mysli?

Na začátku jsem nabádala, že je důležité zajímat se o to, co se má v plánované továrně vyrábět. Logicky jsou to bateriové články, které má ve svém výrobním programu Volkswagen, čili lithium-iontové. Volkswagen věří v jejich perspektivu, a i když zdůrazňuje pokračující vývoj, nic nenaznačuje, že by uvažoval třeba o přechodu na úplně jinou technologii. A v tom právě může být problém.

Ve světě běží spousta paralelních výzkumně-vývojových projektů zaměřených na jiné typy bateriových článků. Ať už jsou to ty, které využívají jiné chemické prvky, anebo třeba články pevnolátkové, na jejichž vývoji usilovně pracuje například japonská automobilka Toyota. První hybridní Prius vybavený pevnolátkovou baterií by měl jít do výroby v roce 2025.

Lehce se tedy může stát, že za tři, pět, deset let Volkswagen ve vývoji někdo předběhne a on svou pozici na trhu ztratí. Co potom bude s továrnou u Plzně? Bude možné ji prodat, přestavět? Anebo hrozí, že osiří a stane se z ní další nežádané tržiště, sklady všeho možného či rovnou skládka? Kladou si zastánci této investice tyto otázky? Měli by.

Odpovědí je otázka

Je velmi těžké udržet si odstup a hned od začátku se nepostavit na jednu, či onu stranu – tedy k příznivcům, nebo odpůrcům německé gigafactory v Čechách. Ještě těžší je ale zodpovědně rozhodnout, jestli dát stavbě zelenou, nebo ne. Tady není vůbec jasné, co je správně a co špatně. Nikdo nedokáže vidět do budoucnosti. Jistá kritéria tady ale jsou a na jejich základě je potřeba si utvářet názor. Utvářet, to znamená proces, který vede přes mnoho otázek a odpovědí. A v tomto konkrétním případě je jich opravdu mnoho.