Fokus
Kdo chce továrnu na baterie
Foto: Tesla
Zatímco česká vláda považuje možnou továrnu na výrobu baterií v místech bývalého vojenského letiště v Líních u Plzně za strategickou investici, místní jsou proti. Žabomyší válka připomíná spory našich předků popsané v humoristických románech o tom, kudy vést železniční trať.
Kam směřuje svět
Letos v srpnu se odhadovala celosvětová kapacita instalovaných baterií na 45,7 GWh, což je meziroční zvýšení o 90,3 %! Vyplývá to ze statistik zveřejněných 6. října jihokorejskou institucí pro výzkum trhu SNE Research. Z deseti největších světových společností bylo šest z Číny s celkovým podílem na trhu 58,1 %.
Podle německého Fraunhoferova institutu pro výzkum systémů a inovací (ISI) by se kapacita výroby bateriových článků v Evropě mohla do konce desetiletí zvýšit na 1,5 TWh, přičemž největší podíl, téměř 400 GWh, bude pocházet z nových výrobních zařízení v Německu.
Podle čínského média DoNews se evropský trh s napájecími bateriemi stává v současné době důležitějším než dřív. To úzce souvisí se silnou tržní poptávkou a politickou podporou ze strany evropských vlád. Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) dosáhl v první polovině roku 2022 prodej nových elektrických osobních automobilů v Evropě 1,12 milionu, což je meziročně o 8,7 % více.
Čínští výrobci baterií proto míří i na evropský trh. Letos v březnu podepsala čínská společnost EVE Power Co. Ltd. smlouvu s vedením maďarského města Debrecín a plánuje vybudování továrny na baterie.
Také několik evropských výrobců baterií publikovalo své plány na rozšíření výroby. Například švédská společnost Northvolt chce investovat 4,5 miliardy eur do výstavby továrny na baterie asi pro milion elektromobilů ročně. Nová „Gigafactory“ má být postavena v malém městečku Heide (asi 100 km severně od Hamburku) a uvedena do provozu v roce 2025. Vláda doufá, že v ekonomicky slabém regionu by mohlo vzniknout 3 000 pracovních míst v továrně a stejný počet u dodavatelských firem.
Španělské ambice
Španělské ministerstvo průmyslu zveřejnilo rozdělení státní podpory pro první výzvu programu financování eMobility PERTE. Celkem vláda rozděluje 877,2 milionu eur, o téměř 300 milionů eur více, než se původně plánovalo.
Španělská zkratka PERTE znamená „Strategický projekt pro hospodářskou obnovu a transformaci“. Veřejné prostředky prvního kola financování mají podle ministerstva mobilizovat celkové investice v tomto sektoru v hodnotě 2,25 miliardy eur. Financování půjde na 10 projektů, přičemž největší podíl obdrží dceřiná společnost Volkswagenu Seat s přibližně 397 miliony eur na iniciativu „Future: Fast Forward“. To mimo jiné zahrnuje elektrifikaci továren v Martorellu a Pamploně a vytvoření bateriového ekosystému pro elektromobily ve Španělsku, včetně továrny na baterie poblíž Valencie. Výstavba továrny na baterie s roční výrobní kapacitou 40 GWh má začít v prvním čtvrtletí roku 2023. Zahájení výroby je plánováno na rok 2026.
Španělsko si totiž myslí, že má velkou šanci stát se jednou z hlavních evropských zemí vyrábějících elektrická vozidla a baterie. V polovině loňského roku tamní vláda oznámila svůj záměr investovat do roku 2023 celkem 4,3 miliardy eur v několika transakcích s cílem zvýšit produkci v zemi. Uvedla, že program bude financován převážně z fondu EU na rekonstrukci. Doufá, že se státní podporou vyvolá investice soukromého sektoru ve výši 19,7 miliardy eur do roku 2023. Nový průmysl má vytvořit až 140 000 nových pracovních míst a celý automobilový průmysl má v roce 2030 tvořit 15 % hospodářského výkonu Španělska.
Takže s dotacemi ve výši téměř 880 milionů eur se nyní velkolepý plán rozjíždí. Kromě Seatu jsou dalšími příjemci finančních prostředků Mercedes-Benz Španělsko (170,5 milionů eur), Hub Tech Factory (108 milionů eur), Opel Španělsko (52 milionů eur), Renault Španělsko (40 milionů eur), Sapa Operaciones (33 milionů eur), Faurecia Interior Systems SALC Španělsko (28 milionů eur), Irizar (24 milionů eur), Peugeot Citroen Automoviles Španělsko (15 milionů eur) a Fagor Electronica (9 milionů eur).
Podle agentury Reuters hodlá nyní Volkswagen analyzovat rozhodnutí ministerstva a projednat, zda lze plánované investiční projekty realizovat v maximálním rozsahu. Již dříve se v médiích objevily zprávy, že Volkswagen hrozil, že omezí své plány pro Španělsko, pokud bude dotační částka příliš nízká.
Zatímco drtivou většinu poptávky po lithium-iontových bateriích v současnosti pokrývá Čína, Japonsko a Jižní Korea, v Evropě se již delší dobu objevují snahy o vybudování velkých továren na baterie, často nazývaných gigafactory. Na jedné straně mnoho zavedených asijských výrobců článků expanduje do Evropy, na straně druhé velké množství nově založených evropských start-upů plánuje rozsáhlé investice do výroby článků nebo je již realizuje – také proto, aby se oprostily od závislosti na Číně.
Jistě není bez zajímavosti zpráva, že slovenský výrobce baterií InoBat podepsal se španělskou vládou prohlášení o záměru zřídit továrnu na baterie pro elektrická vozidla ve městě Valladolid ve středním Španělsku. Podle španělského ministerstva průmyslu se očekává, že závod bude stát 3 miliardy eur (2,94 miliardy dolarů) a vytvoří více než 2 000 přímých pracovních míst.
Německé plány
Zatímco drtivou většinu poptávky po lithium-iontových bateriích v současnosti pokrývá Čína, Japonsko a Jižní Korea, v Evropě se již delší dobu objevují snahy o vybudování velkých továren na baterie, často nazývaných gigafactory. Na jedné straně mnoho zavedených asijských výrobců článků expanduje do Evropy, na straně druhé velké množství nově založených evropských start-upů plánuje rozsáhlé investice do výroby článků nebo je již realizuje – také proto, aby se oprostily od závislosti na Číně. Například vybudování továrny Tesly v Grünheide v Braniborsku představovalo důležitý impuls pro další společnosti v oboru.
Do konce desetiletí bude přibližně čtvrtina celosvětově oznámených výrobních kapacit v Evropě. Projekty na zřízení továren na baterie pokrývají nejméně 15 evropských zemí. Tento rychlý vývoj je významně poháněn evropskými hráči, jako jsou Northvolt, VW a ACC. Tyto firmy ohlašují vybudování třetiny evropských kapacit na výrobu článků. Celkem více než 40 výrobců baterií oznámilo, že v Evropě založí výrobní továrny.
V polovině září po krátkém zmatku vyšlo najevo, že Tesla plánuje pokračovat ve výrobě vlastních baterií v areálu své německé Gigafactory, ale že chce využít část strojů a personálu, které ještě nebyly nainstalovány, a nasadí je ve své továrně v Texasu. Americký prezident Biden totiž vyhlásil velké dotace pro americký průmysl. Podle jeho zákona o snižování inflace jsou baterie vyrobené v USA dotovány 35 dolary a bateriové sady dalšími 10 dolary za kWh. Americká vláda plánuje poskytnout občanům USA daňový kredit ve výši 7 500 USD na nákup elektrických vozidel vyrobených v USA s baterií vyrobenou v USA. Není divu, že Elon Musk, majitel Tesly, honem spěchal se žádostí do Washingtonu, což vzbudilo v Německu velké obavy.
Foto: Pixabay
Podle zprávy listu Handelsblatt se podle několika zdrojů s úzkými vazbami na Teslu v USA hovořilo o výrazném zpoždění klíčové výrobní technologie. Týká se to procesu suchého potahování elektrodových fólií, který Tesla prezentovala jako důležitou výhodu na svém Dni baterií už v září 2020. Obvykle se aktivní látky nanášejí ve formě pasty, jejíž ostatní složky se pak musí vysušit ve speciálních pecích. Naproti tomu suchý nátěr vyžaduje pouze desetinu energie a prostoru a je také méně škodlivý pro životní prostředí. Tesla získala tuto technologii akvizicí společnosti Maxwell Technologies už v roce 2019. Na vývoji se podílí také německá společnost Saueressig a Fraunhoferovy instituty.
Evropská komise označila daňové úlevy za „diskriminační“ a braniborský premiér a jeho ministr hospodářství odjeli do USA lobbovat za továrnu v Německu.
Pozn. red.: Děkujeme za připomínku ohledně původní úvodní fotografie z autorova archivu; opravdu šlo o záběr z letiště ve vedlejší obci, takže jsme úvodní fotku vyměnili. Děkujeme za pochopení.
NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ČLÁNKY
Focus Automatizace Digitalizace Technologie a společnost |