Fokus
Kapitáni průmyslu čekají pokles zisku a hledí na příští rok s pesimismem
Ilustrační foto: Bahnfrend (CC BY-SA 3.0)
Tři čtvrtiny českých firem se připravují na pokles zisku. Výrobní firmy by rády zvýšily své ceny o pětinu, ale tvrdí, že ani tak jim zdražení nepokrývá jejich raketově rostoucí náklady. Polovina průmyslové výroby se zpožďuje, čtvrtina firem kvůli tomu přišla o zakázky. Český průmysl prostě nevstupuje do nového roku nijak radostně.
Národní centrum průmyslu 4.0 připravuje v poslední době analýzy stavu průmyslu. Ta zatím poslední (stáhnout si ji můžete zde na konci textu) byla vydána při příležitosti besedy osobností průmyslu, která proběhla pod názvem Barometr českého průmyslu. Na její průběh se můžete podívat ze záznamu na odkazu zde.
Poslední analýza je sestavena z dat získaných na základě rozhovorů s 213 klíčovými představiteli průmyslových firem, vedení průmyslových svazů a dalších odborníků. Průzkum se uskutečnil v září až listopadu t. r.
♦ Národní centrum Průmyslu 4.0 je platforma, která chce propojovat univerzity, firmy a další organizace. Nyní sdružuje přes 50 partnerů. Mezi nimi jsou například ČVUT Praha, VUT Brno či Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Hlavními průmyslovými partnery jsou Siemens, Škoda Auto a T-Mobile ČR. Centrum, založené v roce 2017, je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. ♦
Očekávání poklesu zisku
Analýza odhaduje, že tržby firem zpracovatelského průmyslu klesnou v příštím roce o 3 %. Ohroženy jsou zejména malé a střední společnosti. Naprostá většina firem (78 %) se připravuje na pokles zisku (viz graf 1). Třetina dotázaných ředitelů se obává ztráty – vždyť náklady se výrobním firmám v meziročním srovnání zvýšily o 75 %.
Na český průmysl plně dopadly problémy v podobě nejistých, zpožděných a drahých dodávek, vysokých cen energií a rekordně vysoké míry inflace. Řada segmentů českého průmyslu začala stagnovat nebo se ve svém výkonu propadá, na další krize v plné míře dopadne příští rok.
Zdroj: Národní centrum Průmyslu 4.0
Zdražení výrobků nestačí
„U nás i v eurozóně se očekává příští rok stagnace ekonomického růstu, a v Německu dokonce jeho mírný propad. Hrubý domácí produkt ČR již ostatně mezičtvrtletně poklesl a ocitáme se na prahu technické recese,“ hodnotil pro citovaný průzkum Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Vzhledem k drastickému zvyšování nákladů, na energii, materiál i komponenty, plánuje devět z deseti firem, že své výrobky zdraží, a to v průměru o pětinu (viz graf 2). Ani tak však zřejmě nedokážou přesunout na zákazníky všechny své náklady, takže budou muset hledat další možnosti racionalizace výroby a také další úspory.
Zdroj: Národní centrum Průmyslu 4.0
Malé firmy v největším ohrožení
Nejohroženějšími jsou malé firmy. Jejich vedení se obává 5% propadu v tržbách.
„Důvody jsou zřejmé – malé podniky mají nasmlouvané zakázky na kratší dobu než firmy velké, a proto se u nich pokles světové poptávky projevil dříve. Mají horší pozici a menší vyjednávací sílu při stanovení svých cen nebo kompenzaci vyšších výrobních nákladů. Kromě toho hůře shánějí finance na inovace a kvůli nižší úrovni digitalizace mohou méně flexibilně reagovat na změny situace. To stojí náklady navíc,“ vysvětluje Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl Národního centra Průmyslu 4.0.
Zpoždění na denním pořádku
Poslední průzkum Národního centra Průmyslu 4.0 rovněž konstatuje, že polovina průmyslové výroby v Česku se zpožďuje – přesněji v průměru to je 46 % celkového objemu měřeno ve finančním vyjádření. Je to způsobeno problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které začaly v důsledku covidových karantén a narušené výroby i logistiky a dále je prohloubily důsledky války na Ukrajině.
Podle citovaného průzkumu kvůli prodlením čtvrtina výrobních firem přišla o zakázky.
Přestává fungovat model „just in time“, tedy systém, v němž přísun materiálů od dodavatelů, jejich zpracování a odvoz výrobků zákazníkům na sebe přesně navazují, takže stačí udržovat minimální zásoby. Dnes se nedá plánovat, výroba se zpožďuje a prodražuje (viz graf 3). Firmy se snaží diverzifikovat dodavatele, předzásobit se klíčovým materiálem, a to i se všemi negativními dopady do svého cash flow.
Zdroj: Národní centrum Průmyslu 4.0
Digitalizace pomáhá
Určitý náznak optimismu aspoň nabízí jiný průzkum, připravený tentokrát Svazem průmyslu a dopravy ČR a představený na jiné konferenci Národního centra průmyslu 4.0 (s výsledky průzkumu se můžete seznámit v prokliku na prezentaci v 9:10 h). Průzkumu se účastnilo 90 průmyslových firem. 60 % z nich uvedlo, že proti dopadům koronavirové krize jim reálně pomohly digitální technologie. 30 % firem pak sdělilo, že jim digitální technologie pomáhají při zvládnutí dopadů krize současné.
Investice do digitálních technologií, tedy prvků Průmyslu 4.0, se však oproti situaci zachycené v obdobném průzkumu před třemi lety změnily v letošním složitém roce jen částečně.
Prakticky stejný zůstal podíl firem, které do nových technologií neinvestují. Lehce poklesl podíl firem, které investují hodně. Trendem však byl přesun více než desetiny mírně investujících firem do hladiny nad 5 % investičního rozpočtu určených pro digitální technologie (viz tabulka níže).
Podíl investičního rozpočtu připadajícího na investice spojené se zaváděním prvků Průmyslu 4.0 u 90 firem zúčastněných v průzkumu
| Žádné investice | 0–5 % | 5–20 % | Více než 20 % rozpočtu |
Podíl firem v roce 2019 | 23 % | 40 % | 27 % | 10 % |
Podíl firem v roce 2022 | 22 % | 28 % | 44 % | 6 % |
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy
Propouštění „jen“ u 8 % firem
Aspoň trochu optimismu na závěr přináší dotazníkové šetření agentury Ipsos uskutečněné v listopadu pro společnost Sodexo Benefity. Podle něj se v nadcházejícím roce chystá snižovat počty svých zaměstnanců 8,4 % firem. Celých 57 % firem plánuje počet zaměstnanců zachovat a více než 26 % dokonce bude nové pracovníky přijímat (viz graf 4).
Zdroj: Ipsos. Zadavatel: Sodexo Benefity
Nové pracovníky prý plánují nabírat hlavně firmy do 500 zaměstnanců a největší poptávka po lidech bude v Praze a v Brně.
NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ČLÁNKY
Focus Automatizace Digitalizace Technologie a společnost |