Co prozradil Pentagon (II)

Klíčové je vytvořit komunikační síť kompatibilní se spojenci  
Foto: USA Army

Americký vojenský průmysl je středem pozornosti. Jak jsme uvedli v první části tohoto článku (Co prozradil Pentagon I), většina informací o zbrojní výrobě však z pochopitelných důvodů zůstává v utajení. Jednou z výjimek potvrzujících pravidlo jsou akce Asociace armády Spojených států (Association of the United States Army, AUSA). Při této příležitosti prozradí Pentagon vždy několik technických novinek.

Project Convergence

Kromě symposia a výstavy organizuje Asociace armády Spojených států také Project Convergence (PC22). Jde o vzdělávací kampaň zaměřenou na to, jak rychle a důrazně prosazovat systém řízení bojů s nasazením umělé inteligence a strojového učení. Protože – jak říkají zkušení vojáci – kdo první vidí, rozumí, rozhoduje a jedná, ten vyhraje.

Akce je vlastně sérií přednášek, prezentací a předvádění nových technických řešení doplněných praktickými experimenty na některých vojenských základnách v různých částech USA.

Heslem letošního ročníku bylo „Budování armády roku 2030“, jež zdůrazňovalo současnou transformaci armády a z ní vyplývající požadavky na vojenský průmysl.

Pentagon si je vědom toho, že testy z laboratoře se musí opakovat přímo v terénu. I když se to může zdát jednoduché, přimět systémy, aby spolu vzájemně komunikovaly, může být hodně náročné.

Dalším primárním zaměřením PC22 je testování nových a starších experimentů ve větším měřítku, zejména v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany.

Jeden generál uvedl, že polovina experimentů bude simulována, protože během akce nemohou vystřelit do vzduchu více než 100 střel najednou. A jak to umožní umělá inteligence (AI)? To byla zřejmě jedna z největších výzev pro letošní rok. Nebudeme vás napínat: zda byla naplněna, nebylo zveřejněno.

Součástí akce je tzv. technologická brána, která funguje jako vstupní bod pro průmysl a malé podniky. Má zajistit, aby se v nadcházejících letech vytvářely a uplatňovaly nové nápady, což armádě umožní udržet si náskok před svými protivníky.

Armáda potřebuje „nastavit časovou osu, která umožní našim průmyslovým partnerům vidět, v čem máme mezery, jak nám je mohou pomoci vyplnit, jak můžeme využít jejich technologie“, formuloval důvody pořádání takových akcí brigádní generál Guy Jones.

US Army v polovině minulého měsíce provedla vědecká a technická hodnocení 53 technologií, po nichž následovala individuální jednání s průmyslovými partnery.

Jak Ukrajina pomáhá armádě USA

Během setkání a diskusí armádních činitelů s průmyslovými lídry a novináři také zaznělo, že poznatky získané na Ukrajině byly implementovány v PC22.

Ukrajinská válka například učí USA, jak rychleji integrovat nejnovější technologie včetně umělé inteligence do vojenských operací. Armáda se naučila, jak mnohem rychleji přenášet zpravodajské informace ze satelitů na pozemní jednotky. To znamená zajištění dostupnosti satelitů pro sběr dat, kdy a kde je velitelé potřebují.

Součástí odpovědi na tyto výzvy jsou nové softwarové nástroje. Například americká společnost Palantir vyvinula software MetaConstellation, který umožňuje specifikovat v reálném čase pozemní umístění jednotek protivníka. Osvědčuje se například v místech nasazení raketometu HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System společnosti Lockheed Martin. Jak název napovídá, vyznačuje se bezkonkurenční mobilitou. Má kolový podvozek namísto pásů, takže po odpálení šesti raket najednou se může rychle přemístit.

Pozemní velitel získává kontinuálně potřebná data ze satelitů, ať už jde o rádiové signály, termosnímky, nebo letecké snímky. To mu umožňuje provádět takové pátrání, které bylo dříve možné pouze na vyšším velitelství, a získává podklady pro svá rozhodování mnohem rychleji než dříve.

Ve vysokých výškách

Armáda hledá informace z průmyslu také proto, aby jí pomohly zjistit, jak nejlépe rozmístit zpravodajské, sledovací a průzkumné užitečné zátěže na drony ve velmi vysokých nadmořských výškách. Důraz je kladen na programy ve vysokých nadmořských výškách nad 18 km (60 000 stop) a na to, jaké se budou moci využívat senzorové technologie, které budou odolné vůči tomuto prostředí.

Na konferenci AUSA se o tom hovořilo v návaznosti na poněkud potupný konec posledního testu dronu ve vysoké nadmořské výšce letos v srpnu, kdy byl ultraodolný dron známý jako Zephyr ponechán několik týdnů trčet na obloze, dokud ho nesrazilo to, co armáda nazvala „neočekávaným ukončením letu“. V důsledku toho byl další test Zephyru, vyrobeného společností Airbus US, odložen na příští rok. (Viz náš článek Proč se dron Zephyr zřítil?)

„Drony ve vysokých nadmořských výškách jsou jednou z klíčových vrstev armádní vícevrstvé strategie snímání,“ prohlásila generálporučice Laura Potterová, zástupkyně náčelníka štábu armády pro zpravodajství (G2), na diskusním panelu AUSA. „Naše strategie má tři vrstvy a základ: vesmírnou vrstvu, která optimalizuje to, co můžeme získat z vládních nebo komerčních satelitů na oběžné dráze. Dále je to vzdušná vrstva, která zahrnuje pilotované a nepilotované platformy od stratosféry po vrstvu střední až vysoké nadmořské výšky, a pak pozemská vrstva, kde je zapotřebí snímání v Echelonu.“ Na vysvětlenou: ECHELON, původně tajný vládní kódový název, je sledovací program (síť pro sběr a analýzu SIGINT) provozovaný pěti signatářskými státy Dohody o bezpečnosti UKUSA, což jsou Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Spojené království a Spojené státy americké, také známý jako Pět očí.

Projekt ECHELON, vytvořený na konci 60. let 20. století za účelem monitorování vojenské a diplomatické komunikace Sovětského svazu a jeho spojenců z východního bloku během studené války, byl formálně ustaven v roce 1971. Do konce 20. století se pak systém označovaný jako ECHELON vyvinul mimo svůj vojenský a diplomatický původ v „globální systém pro odposlech soukromých a komerčních komunikací“.

Bitevní síť

Přesné údery na dlouhé vzdálenosti jsou nyní tak smrtící, že i podpůrné jednotky v týlové oblasti se musejí krýt, aby přežily, což představuje bezprecedentní tlak na sítě velení a řízení. V době dronů, komerčních satelitních snímků a informátorů ovládajících chytré telefony se musí předpokládat, že nepřítel se neustále dívá, dokonce i tisíce kilometrů od frontové linie.

Tento dohled může určit cíle pro přesné zbraně dlouhého doletu, což znamená, že velitelská stanoviště umístěná daleko za frontou, podpůrné jednotky a sklady zásob v týlu jsou pod hrozbou útoku jako nikdy předtím, což mění způsob jejich fungování. Ale jak se jednotky rozprostírají, kryjí a pokračují v pohybu, aby nebyly spatřeny, zacíleny a zasaženy – a přitom stále koordinovaly každou účinnou akci?

To je taktické dilema, které se armáda pokouší řešit pomocí své nové operační doktríny s více doménami – a kritická technická výzva pro její bitevní síť, která se stále vyvíjí.

„Musíme počítat s tím, že jsme pod neustálým dohledem nepřítele,“ řekl na konferenci AUSA generálporučík Milford Beagle, náčelník Centra kombinovaných zbraní ve Fort Leavenworth. „Bojiště je průhledné, a tak musíme být rozptýleni, musíme být agilnější. Rozptýlení je kritické, ale jak se potom dostaneme z rozptýlených míst, abychom tyto síly spojili, abychom dosáhli rozhodujících efektů?“

Přesné údery na dlouhé vzdálenosti jsou nyní tak smrtící, že i podpůrné jednotky v týlové oblasti se musejí krýt, aby přežily, což představuje bezprecedentní tlak na sítě velení a řízení. V době dronů, komerčních satelitních snímků a informátorů ovládajících chytré telefony se musí předpokládat, že nepřítel se neustále dívá, dokonce i tisíce kilometrů od frontové linie.

Zbavit se taktických a technických složitostí je účelem armádou řízených, víceúčelových válečných projektů.

„Nejde jen o americkou armádu,“ řekl na koferenci generálporučík Richard Ross Coffman, zástupce náčelníka Army Futures Command. „Toto je naše společná síla, nás členů aliance Five Eyes (FVEY). Vždy budeme bojovat spolu a musíme zkoordinovat naši komunikaci a naše střelby na velké vzdálenosti.“

Kanadský akademik Srdjan Vucetic podle Wikipedie tvrdí, že aliance vzešla z projevu Winstona Churchilla o železné oponě v roce 1946, který varoval před otevřeným konfliktem se sovětským blokem, pokud se anglicky mluvící demokracie nenaučí spolupracovat.

Na Ukrajině a v Rusku dnes kamikadze drony a přesně naváděné rakety ničí sklady munice, letiště a civilní infrastrukturu. V budoucí válce mezi dvěma technologicky vyspělými mocnostmi – řekněme USA a Čínou – by ohromný arzenál přesných zbraní dlouhého doletu mohl zasáhnout cíle vzdálené stovky nebo tisíce kilometrů. Vesmírné sledování může detekovat a kybernetická válka posléze narušit operace kdekoli na světě.

Síly, které jsou koncentrované a statické, může nepřítel snadno odhalit a zneškodnit. Jedním ze způsobů, jak si armádní jednotky zachovávají bojovou sílu, je udržovat rozptyl v co největší možné míře. Dlouho předtím, než se dostanou na frontu, se musí přijíždějící jednotky rozptýlit do taktických formací velikosti roty, provádět údržbu, nakládat munici a zajišťovat připravenost posádky na přesun.

Schopnost koordinovat akci navzdory fyzickému oddělení závisí na komunikaci. Ale tváří v tvář sofistikovaným protivníkům není komunikace tak jednoduchá jako popadnout vysílačku, přihlásit se k e-mailu nebo zvednout smartphone. Rusko běžně ruší GPS a komunikační satelity. Ruští vojáci používající mobilní telefony na Ukrajině prozradili svou pozici ukrajinskému dělostřelectvu, čímž přispěli ke smrti desítky generálů. A i když protivník nedokáže dešifrovat kódovaný rádiový přenos, může lokalizovat vysílací jednotku. Nepřetržitá komunikace umožňuje nepřátelským silám odhalit a zaměřit se na velitele, podřízené a velitelská stanoviště.

Takže vojenská síť nové generace musí nejen rychle a bezpečně přenášet množství dat, ale musí je také posílat v krátkých dávkách, které by nepřítel nestačil vysledovat. To je obrovská technická výzva, kterou bude muset armáda vyřešit, než bude moci realizovat svou odvážnou novou taktiku.

V této souvislosti armádní představitelé uvedli, že jeden z 35 programů modernizace s nejvyšší prioritou, od hypersonických střel po brýle s rozšířenou realitou, je obzvláště klíčový: musí se vytvořit společná síť, která bude kompatibilní s partnery napříč spojeneckými silami.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail: