Fokus
Čeští zaměstnavatelé jsou pesimističtější než jejich kolegové ve většině zemí světa
Ilustrační foto: Siemens
České firmy teď sice neplánují hromadná propouštění, ale pozastavují nábory nových zaměstnanců. Zato v dalších zemích světa, přestože ani tam firmy nehýří optimismem, zatím stále celkově převažuje snaha nové pracovníky nabírat nad jejich propouštěním.
Tyto poznatky pocházejí z posledních výzkumů globálních i českých trendů na trhu práce pro první čtvrtletí tohoto roku, které připravuje mezinárodní personální a pracovní agentura ManpowerGroup. Agentura tyto průzkumy provádí celosvětově od roku 1961 a v ČR od roku 2008.
Další studii, týkající se výhledů do celého roku 2023, připravila agentura tak, aby mohla být představena na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které probíhá od pondělí 16. ledna do pátku 20. ledna. A na tiskových konferencích, i v Praze, o ní informovala také novináře
Lepší očekávání v IT, horší v bankách
Začněme výzkumem týkajícím se přímo České republiky. Na otázky v něm odpovídal reprezentativní vzorek 510 zaměstnavatelů v ČR. Zjednodušeně: vyšlo z něj, že podíl zaměstnavatelů, kteří očekávají, že budou v prvním čtvrtletí roku 2023 propouštět, je asi čtvrtinový; jen o málo větší, než je podíl zaměstnavatelů, kteří předpokládají, že nové pracovní síly najmou (viz Graf 1).
„Zaměstnavatelé spíše nábory nových pracovníků pozastavují, než že by plánovali hromadné propouštění,“ konstatuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti ManpowerGroup ČR. Nervozita zaměstnavatelů podle ní roste, ale většina firem je zatím spíše opatrná a vyčkává, jak se ekonomická a energetická situace vyvine.
Nejvíce optimismu je podle výzkumu v oboru informačních technologií, ve veřejném a neziskovém sektoru nebo v obchodu a službách. Naopak pesimismus se projevuje zejména v energetice, komunikačních firmách a finančním sektoru.
Předpokládané pohyby pracovních sil podle odhadu zaměstnavatelů
Graf 1: Zaměstnavatelé v ČR v tuto chvíli předpokládají spíše menší pohyby pracovníků. Počet firem, které se chystají nějaké zaměstnance propustit, je však mírně vyšší než počet firem, které je chtějí nabírat
Zdroj: ManpowerGroup
→ Čtěte také: Kapitáni průmyslu čekají pokles zisku a hledí na příští rok s pesimismem
Česko na konci žebříčku
Protože Manpowergroup připravuje podobné výzkumy v celkem 41 zemích světa, má k dispozici i mezinárodní srovnání. Společně s Maďarskem a Polskem v něm Česká republika zaujímá až úplný konec žebříčku náborových plánů firem (viz graf 2).
Graf 2: Čísla vyjadřují tzv. čistý index trhu práce (procentní podíl zaměstnavatelů, kteří chtějí nové zaměstnance najímat, minus procentní podíl zaměstnavatelů, kteří chtějí propouštět). Data jsou v tomto případě sezonně očištěna neboli oddělena od složky, která se mění v důsledku ročního období
Zdroj: ManpowerGroup
Pro celý výzkum i pro jeho českou část je však vhodné připomenout, že jde o odhady, které v průzkumech uvedli zástupci vybraných firem a jež se v realitě mohou ještě změnit. Jde vlastně o odraz momentální nálady vyplývající z očekávaného ekonomického vývoje. V naší části světa tedy evidentně očekávání zaměstnavatelů nejsou zrovna skvělá.
Z tohoto pohledu jsou pozoruhodné poznatky celosvětové, z nichž vyplývá velká sebedůvěra zaměstnanců. Čtvrtina z nich totiž soudí, že v získání práce, kterou chtějí, jim ani v současné době vlastně nic nebrání (viz graf 3).
Zdroj: ManpowerGroup
Globální trend: zájem o práci z domova a o čas na sebe
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nyní ManpowerGroup představuje další studii, která se snaží nastínit trend na globálním trhu práce pro celý rok 2023. Účastnilo se jí 13 000 manažerů organizací a 8 000 zaměstnanců z osmi zemí světa (USA, Británie, Francie, Německa, Itálie, Španělska, Švédska a Norska). Z podkladů poskytnutých novinářům vybíráme několik postřehů i o tendencích, které do Česka třeba ještě ve výraznější míře nedorazily.
Zdá se, že pandemie covidu a s ní spojená nutnost pracovat z domova se prolíná i s představami pracovníků do budoucna. Zaměstnanci hledají podle studie lidštější přístup k práci, což je pro ně důležitější než vysoká produktivita. Týká se to však spíše lidí mladých než těch nad 55 let.
Do požadavků lidštějšího přístupu patří i pružná pracovní doba a možnost práce z domova (viz graf 4). Zajímavé je, že ženy projevují větší chuť k návratu do kanceláří než muži. Vysvětlují to obvykle tak, že potřebují společenský kontakt a vztahy, jasné oddělení práce a domácnosti, efektivnější spolupráci, větší pohodlí pro odvedení práce a lepší možnost soustředit se.
Graf 4: Poznatky z celosvětového průzkumu mezi zaměstnanci, kteří mohli zvolit více možností
Zdroj: ManpowerGroup
Pokles významu vysokoškolských diplomů, malý zájem o důchodce
Globální studie trendů na trhu práce představená na Světovém ekonomickém fóru v Davosu dále konstatuje, že 75 % společností ve světě má potíže s nedostatkem talentů. V důsledku toho stále více zaměstnavatelů snižuje nebo rovnou ruší požadavky na vysokoškolské vzdělání. Namísto něj akceptuje dovednosti získané díky předchozí pracovní a životní zkušenosti.
Výzkumníci z ManpowerGroup připomínají, že firmy mohou využít také potenciál lidí v důchodovém věku a nabídnout jim vyšší účast na trhu práce. V praxi však pouze 19 % manažerů aktivně vyhledává zaměstnance, kteří jsou v důchodovém věku.
Za co se vzdát 5 % mzdy
A na závěr si dopřejme trochu hypotetických představ. Výzkumníci se také ptali, za co by zaměstnanci vyměnili 5 % své mzdy (viz graf 5). Mezi účastníky ankety vyhrála možnost dát 5 % mzdy za to, aby měli čtyřdenní pracovní týden. To z pohledu zaměstnance není špatný obchod – pracovat o 20 % míň a dostat jen o 5 % míň peněz. Zaměstnavatelé to možná takto nevidí...
Zdroj: ManpowerGroup
NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ČLÁNKY
|
Focus Automatizace Digitalizace Technologie a společnost |
