Konec Divokého západu na internetu

EU chce omezit tržní sílu technologických gigantů legislativním balíčkem. Brusel je připraven stát se nekompromisní policií poté, co vstoupí v platnost akt o digitálních trzích (DMA) a akt o digitálních službách (DSA). Technologické společnosti vytvořily a ovládly trhy s převratnými postupy a technologickými inovacemi. Metody Divokého západu se v digitálním světě uchytily a pravidla tvoří ti největší a nejsilnější, uvedla v evropském parlamentu Christel Schaldemoseová, zpravodajka pro zákon o digitálních trzích.

Podle průzkumu Eurobarometru si 65 % respondentů myslí, že internet není pro uživatele bezpečný a 90 % souhlasí s tím, že je třeba zavést opatření k omezení šíření nelegálního obsahu na internetu. Akt o digitálních službách prostřednictvím systému pravidel a povinností si klade za cíl vytvořit z digitálního prostředí bezpečnější místo.

Nové zákony by měly uživatelům a firmám také usnadnit změnu poskytovatele technologií. Pokud by například někdo chtěl přejít z Apple Watch na Samsung, Apple by uživateli, který hodinky vlastní, musel poskytnout data, která shromáždil, a v takovém formátu, aby je mohl použít i Samsung, takže bude možné přejít z Apple Watch na Samsung bez ztráty dat. Tato schopnost se stane zvláště důležitou pro autonomní vozidla a další připojená zařízení a je vytvořena, aby zabránila výrobcům mít významnou výhodu při vývoji nových produktů.

Tyto přelomové právní předpisy mají ambiciózní cíle a přísné sankce, které mají uvolnit sevření velkých amerických technologických společností na digitálním trhu a donutit je, aby lépe zvládaly nelegální a škodlivý obsah. EU tak končí hru na kočku a myš, v níž úřady pro hospodářskou soutěž zaostávaly za digitálními giganty ve zdlouhavých procedurách.

Internet se změní

Digitální služby budou transparentnější, uživatelé dostanou více práv, děti budou více chráněny. Tyto novinky by měl přinést čerstvě schválený akt o digitálních službách (Digital Services Act – DSA). Na jeho přijetí se shodli ministři členských států EU a už dříve se pro jeho přijetí vyslovili europoslanci. V účinnost by tak měl vejít na začátku roku 2024.

„Nastavení správných a funkčních pravidel v online světě je velmi důležité pro hladké fungování jednotného digitálního trhu. Jsem proto velmi rád, že se nám jednání o aktu o digitálních službách podařilo dotáhnout do úplného konce. Těžit z toho budou Evropská unie, Česká republika, podniky i uživatelé a já věřím, že se toto nařízení stane inspirací i pro další státy,“ pochválil závěr jednání ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Vyjednávání byla nesmírně náročná a EU je prvním světovým aktérem, kterému se povedlo dohodnout na takto komplexní legislativě,“ komentoval vyjednávání náměstek ministra pro digitalizaci a inovace Petr Očko. „Česká republika během projednávání návrhu upozorňovala, že se nesmí zapomínat také na menší hráče, kteří jsou klíčoví pro konkurenceschopnost celé Evropy, a zasadila se o to, aby byly povinnosti vyvážené. V Česku je totiž řada digitálních společností s obrovským potenciálem, který dosud tlumila právě nevyrovnaná struktura trhu. Především mikro, malé a střední české společnosti, kterých je u nás naprostá většina, by tak měly tuto příležitost maximálně využít. Podařilo se nám zachovat i řadu pro Českou republiku důležitých bodů – od výjimek pro menší podniky přes princip země původu až po důraz na zajištění svobody slova a práv uživatelů.“

Uživatelé budou např. moci jednoduše nahlašovat nezákonný obsah, zboží nebo služby na online platformách a odvolávat se proti odstranění svého obsahu. Díky vyšší úrovni transparentnosti pak budou mít důvěryhodnější informace o prodejcích na online tržištích. Podniky naopak získají potřebnou právní jistotu a budou těžit z principu země původu, který je příznivější pro expanzi firem na celý evropský trh.

Ministerstvo průmyslu a obchodu s ostatními úřady nyní připravuje implementaci do českého právního řádu, včetně stanovení dozorového orgánu, tzv. koordinátora digitálních služeb, a stanovení pokut pro platformy v případě neplnění povinností.

Velká očekávání

Kritici obchodních praktik amerických technologických gigantů a především společností, které chtějí uspět na digitálních trzích, vkládají do přijatých zákonů velké naděje.

Akt o digitálních službách (DSA) se zaměřuje zejména na spotřebitelskou stránku a úroveň obsahu. Mimo jiné upravuje povinnosti digitálních služeb, které fungují jako zprostředkovatelé a umožňují spotřebitelům přístup ke zboží, službám a obsahu. Témata, jako jsou dezinformace, nenávistné projevy a nelegální obsah, se rovněž v DSA objevují. Je také důležité, že platformy budou muset v budoucnu zveřejňovat nejdůležitější parametry svých doporučovacích algoritmů.

Akt o digitálních trzích (DMA) se na druhé straně zaměřuje na konkurenci a společnosti. Zavádí pojem „gatekeeper“, což je velká společnost se silnou tržní pozicí, jejíž roční obrat činí více než 6,5 miliardy eur nebo na kapitálovém trhu dosahuje hodnoty 65 miliard eur. Musí mít také více než 45 milionů uživatelů měsíčně a více než 10 000 komerčních poskytovatelů v EU. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude i dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokuty v případě nedodržení DMA mohou dosáhnout až 10 % celosvětového ročního obratu.

Není důležité jen množství lidí, ale také jejich kvalita. EU potřebuje vědce, počítačové inženýry a lidi, kteří pracovali ve velkých technologických společnostech. To znamená, že Brusel bude při hledání vhodných zaměstnanců přímo soutěžit s velkými technologickými firmami. Přestože giganti jako Apple zpomalují nábor nových zaměstnanců a někteří dokonce propouštějí, stále jsou schopni nabídnout potenciálním zaměstnancům vyšší platy a dlouhodobější smlouvy než EU. Navíc tyto společnosti potřebují vlastní odborníky, aby vyhověly novým pravidlům (nebo je jednoho dne napadly u soudu). A technologický průmysl má na své straně biliony dolarů.

Jasná regulace digitální ekonomiky je nezbytným krokem. To se netýká jen samotných gatekeeperů, ale i uživatelů těchto platforem. DMA je jen prvním pokusem o nápravu výzev digitální ekonomiky v právní a digitální džungli. Často se totiž zapomíná, že digitální ekonomiku v Evropě charakterizují středně velké firmy. Z 10 000 digitálních platforem v Evropě jich 9 000 provozují malé a střední firmy. Vzhledem k dominantnímu postavení velkých digitálních skupin by byly digitální inovace v této zemi ve střednědobém horizontu utlumeny. Z pohledu malých a středních podniků IT je DMA milníkem, protože konečně umožňuje spravedlivější soutěž o nejlepší digitální řešení a produkty s celou řadou nových pravidel. Znamená to tedy také posílení domácí digitální ekonomiky jako celku. To je ale možné pouze tehdy, pokud bude EU podporovat rozvoj digitálních obchodních modelů v Evropě.

Bez peněz to nepůjde

Rostou obavy, zda novou právní situaci Evropská komise zvládne. Úspěch závisí na tom, zda EU získá dostatečné finanční prostředky.

Evropská unie totiž potřebuje až 25 milionů eur, aby mohla začít najímat externí pracovníky, kteří budou prosazovat nová technologická pravidla. To není snadné. Rozpočet EU je již nyní přečerpaný a pravděpodobně bude ještě napjatější, protože země zápasí s vysokou inflací a připravují se na energetickou krizi.

Komise také potřebuje mnohem více než 230 lidí, které plánuje najmout, aby prosadila tyto dva právní předpisy, varují někteří europoslanci.

Není důležité jen množství lidí, ale také jejich kvalita. EU potřebuje vědce, počítačové inženýry a lidi, kteří pracovali ve velkých technologických společnostech. To znamená, že Brusel bude při hledání vhodných zaměstnanců přímo soutěžit s velkými technologickými firmami. Přestože giganti jako Apple zpomalují nábor nových zaměstnanců a někteří dokonce propouštějí, stále jsou schopni nabídnout potenciálním zaměstnancům vyšší platy a dlouhodobější smlouvy než EU. Navíc tyto společnosti potřebují vlastní odborníky, aby vyhověly novým pravidlům (nebo je jednoho dne napadly u soudu). A technologický průmysl má na své straně biliony dolarů.

Někteří lidé v EK si myslí, že tyto obavy jsou přehnané. Doufají, že se jim podaří vytvořit nové oddělení komise, které bude prosazovat nová digitální pravidla. Už prý našli kvalifikované lidi, kteří se přesunou z institucí EU, aby pracovali na vymáhání práva, a věří, že nebudou mít problém najmout další lidi, kteří chtějí pracovat pro obecné blaho spíše než pro dobré občerstvení v kancelářích Meta.

Zákony DMA a DSA byly napsány ve stínu obecného nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR, přelomových pravidel EU na ochranu údajů, která byla široce kritizována za špatné vymáhání. S GDPR bylo vymáhání ponecháno na týmech v rámci 27 členských států EU, o nichž mnozí tvrdí, že jsou špatně financované a nevalně personálně obsazené. Tentokrát EU nechce udělat stejnou chybu.

Tyto předpisy EU jsou slibné a idealistické a již nyní inspirují americké zákonodárce, aby je následovali. Ale pokud selžou, stanou se prý podle některých komentátorů podobně jako GDPR jen dalším „krásným kouskem evropské politiky“.

Foto: Pixabay