Humanoidní robot sice mluvil v britském parlamentu, ale svět dobývají jiné aplikace

Obor směřuje k průmyslovým robotům, ne k napodobeninám lidí
Foto: KUKA

Robot, či přesněji robotka byla pozvána, aby odpovídala na otázky britských zákonodárců o tom, jak tvoří umění. Avšak praktická robotika míří úplně jinam – žádné umění, nýbrž tvrdá „manuální“ práce, ukazuje poslední zpráva Mezinárodní federace robotiky. Humanoidní roboty v ní nehrají žádnou roli, zato zavádění průmyslových robotů podstatně vzrostlo.

V posledních době se ve světě robotiky objevila dvě docela zajímavá témata. Jednak mírné oživení zájmu o humanoidní roboty, a pak zcela realistická data o skutečném směřování oboru zpracovaná Mezinárodní federací robotiky.

„Nechci robotku urazit“

Začněme humanoidními roboty, tedy takovými, které vypadají téměř jako člověk a o nichž si běžní lidé – mylně – mysleli či snad ještě myslí, že k nim robotika směřuje.

V Londýně na zasedání výboru pro komunikaci a digitalizaci ve Sněmovně lordů, tedy v horní parlamentní komoře, hovořila robotka Ai-Da. (Záznam jednání můžete vidět zde, robotka se dostává na řadu hodinu a dvě minuty po začátku.) Na předem připravené otázky mimo jiné odpověděla, že vytváří obrazy pomocí kamer v očích, algoritmů umělé inteligence a robotické ruky, která maluje na plátno, což prý vede k vizuálně přitažlivým obrazům z její poezie.

Přeberte si to, jak chcete, nakonec lidští umělci svou práci mnohdy popisují mnohem expresivněji. Bylo to ovšem docela působivé, navzdory různým přeřekům daným špatnými podklady od přípravného týmu i faktu, že v jednu chvíli musela být robotka restartována, protože přestala fungovat.

Humanoidní robot – malířka Ai-Da s autoportrétem, který sama vytvořila
Foto: Wikipedia (Creative Commons)

Úsměvné bylo, že když předsedající, baronka Tina Stowellová z Beestonu, vystoupení robotky zahajovala, zdůraznila, že robot není člověkem, takže za své výroky neodpovídá on, ale jeho tvůrci. Zdvořile to uvedla frází „nechci robotku urazit“. Což je výmluvná ukázka toho, že k nim přece jen nepřistupujeme jako k běžné mašince.

Další vize Elona Muska

Dvě podoby prototypu jiného humanoidního robotu v minulých dnech představil také technologický vizionář a všestranný podnikatel Elon Musk. Robot vytvořený v jeho společnosti Tesla se jmenuje Optimus, měl by prý být v prodeji během tří až pěti let za cenu do 20 tisíc dolarů. A měl by prý do určité míry univerzálně zastoupit člověka při nebezpečných, opakujících se a nudných činnostech. (Prezentaci obou podob robotu můžete vidět zde.)

Reakce odborníků, které se od té doby vyskytují, nejsou nijak nadšené. Navzdory tomu, že Optimus je řízen systémem umělé inteligence, někteří pozorovatelé hodnotí, že není o moc lepší než starý humanoidní robot Asimo od společnosti Honda.

Pamětníci vědí, že Asimo byl v roce 2003 předváděn i v Praze, potřásl si rukou s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou. Jenže když fotografové, kteří to nestačili zachytit, požádali premiéra, aby robotovi podal ruku znovu, Asimo už nereagoval. Pánové, kteří jej řídili zpovzdálí, nestačili včas zapnout odpovídající program.

Podobně i Muskův Optimus zatím k ničemu opravdu užitečnému není a je otázka, jestli bude mít smysl, aby se pokoušel nahradit člověka v jeho práci. Zatím se v praxi osvědčuje úplný opak – že se práce přizpůsobí možnostem robotu, který vůbec nevypadá jako člověk. Je to obvykle pohyblivé rameno vybavené nějakým nástrojem. Nemaluje obrázky, netřese si s nikým rukou. Maká.

Půl milionu nových strojů za rok

Co opravdu zažívá obrovský rozmach, jsou právě průmyslové roboty. Ukazuje to poslední zpráva Mezinárodní federace robotiky. Autoři ji uvedli zdůrazněním, že loni bylo ve světě instalováno půl milionu průmyslových robotů, tedy historicky nejvyšší počet.

Mezinárodní federace robotiky přitom ve svých materiálech mezi roboty nepočítá autonomní vozy, drony, chytré domácí přístroje a podobně.

V továrnách po celém světě bylo podle této zprávy v roce 2021 instalováno 517 385 nových průmyslových robotů. To je téměř o třetinu (31 %) více než o rok dříve.

Počet průmyslových robotů (v tisících) nově instalovaných ve světě v daných letech
Zdroj: Publikace Světová robotika v roce 2022 vydaná Mezinárodní federací robotiky

V současné době tedy už ve světových továrnách pracuje armáda asi tří a půl milionu robotů. Tomuto růstu nezabránila ani pandemie covidu-19, která otřásla dodavatelskými řetězci.

„Podle našich statistik silně vzrostlo zavádění robotů ve všech hlavních odvětvích,“ konstatovala Marina Billová, prezidentka Mezinárodní federace robotiky.

Celkový počet průmyslových robotů (v tisících) pracujících ve výrobě v daných letech
Zdroj: Publikace Světová robotika v roce 2022 vydaná Mezinárodní federací robotiky

Přibývá kolaborativních automatů

Skokově se zvýšilo zavádění kolaborativních robotů, tedy takových, které už nedělají jen samy svou předem naprogramovanou práci, ale dokážou spolupracovat navzájem anebo s člověkem. Oproti tradičním robotům jsou kolaborativní roboty samozřejmě stále v menšině. Ale přibývá jich. V loňském roce jich bylo do továren zavedeno 39 tisíc, o polovinu více než v roce 2020.

Počty tradičních (modrá barva) a kolaborativních (červená barva) průmyslových robotů zavedených v daném roce (v tisících)
Zdroj: Publikace Světová robotika v roce 2022 vydaná Mezinárodní federací robotiky

Největším světovým trhem průmyslových robotů zůstává Asie. V ní byly v roce 2021 instalovány tři čtvrtiny (74 %) všech nových průmyslových robotů. V jejich absolutním počtu suverénně vedla Čína následována s odstupem Japonskem.

Na třetí místo se dostaly Spojené státy. Nejúspěšnější evropská země, Německo, zaujala pátou příčku.

Patnáct největších trhů v zavádění robotů (v tisících) v roce 2021
Zdroj: Publikace Světová robotika v roce 2022 vydaná Mezinárodní federací robotiky

→ Čtěte také: Roboty nastupují do práce – zejména v Asii. Co by měla Evropa dohnat?

Bez zajímavosti určitě není ani rozložení odvětví, do nichž v roce 2021 průmyslové roboty směřovaly především. Vede elektrotechnický a elektronický průmysl následovaný automobilovým průmyslem.

Kam směřovaly v posledních třech letech nově vyrobené průmyslové roboty (v tisících)? Nejvíc se jich uplatnilo v elektrotechnickém a elektronickém průmyslu, po němž následoval automobilový průmysl. S odstupem za nimi je hutnictví a strojírenství následované výrobou plastů a chemických výrobků a potravinářstvím. Poslední dvě kategorie v grafu, tedy „všechna ostatní odvětví“ a „nespecifikovaná odvětví“ naznačují, že po průmyslových robotech sáhly i mnohé další obory napříč spektrem
Zdroj: Publikace Světová robotika v roce 2022 vydaná Mezinárodní federací robotiky

Poptávka ještě nikdy nebyla vyšší

Navzdory nynějším rostoucím cenám energií, cenám meziproduktů a nedostatku elektronických součástek nebyla poptávka po průmyslových robotech nikdy vyšší. Celkově se podle Mezinárodní federace robotiky očekává, že v roce letošním vzroste počet celosvětových instalací robotů o 10 % na téměř 570 000 jednotek.

Odezní však zřejmě vysoký postpandemický skok nahoru zažívaný v roce 2021 a průměrné roční tempo růstu v robotice se v letech 2022 až 2025 podle předpokladů posune do středního až vyššího jednociferného pásma.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail: